Ten, kdo byl někdy ve svém životě u moře, určitě nemůže zapomenout na jednu úžasnou věc. Tou jsou mořské vlny. Už jen ta představa, jak ležím na lehátku a zvolna se nechám kolébat. Jen to moře nesmí moc přehánět, abychom se nehoupali ještě po návratu z dovolené.
· Hlavní pohon pro mořské vlny je určitě vítr.
· Druhým pomocníkem na rozhýbání poklidné mořské hladiny, jsou mořské proudy.
· Za méně romantické bychom mohli považovat sesuvy půdy, sesuvy částí ledovců a zemětřesení.
Pozor na tsunami
Odborníci na problematiku moře a jeho činností rozdělují mořské vlny do tří základních skupin.
a) Eolické vlny– to jsou ty neškodné, které nám zpříjemňují dovolenou. Pohybují se na volném moři a jsou dlouhé a nízké.
b) Driftové vlny– to jsou lámající se eolické vlny, které se pohybují při pobřeží. Pokud jsme jeli k moři surfovat, budeme z nich nadšeni.
c) Tsunami – tento druh mořského vlnění nevítá asi nikdo. Je to obrovská a ničivá vlna, která je vyvolána podmořským zemětřesením. Je trochu zákeřná, protože není hned identifikovatelná. Na volném moři je nízká a tváří se jako eolická. Oproti ní má extrémní délku a vysokou rychlost.
Může upalovat neuvěřitelnou rychlostí – až tisíc kilometrů za hodinu. A to do vzdálenosti patnácti tisíc kilometrů. To už by na surfování asi nebylo.
James Cook svědkem surfování
Víte, že lidstvo surfuje už téměř čtvrt století?V denících kapitána Jamese Cooka se našly záznamy o tomto zajímavém sportu. Bylo to už z roku 1779, kdy Cook objevil Havajské ostrovy.
V denících popisoval, jak místní domorodci jezdí na dlouhých prknech z tvrdého dřeva. A to vleže, vsedě, a i ve stoje. Surfing byl a je na Havajských ostrovech součástí náboženství i mytologie. Možná by se k nám dostal tento sport daleko dříve, kdyby Cook právě na Havajských ostrovech nezemřel.