Mít svoje, dělat to, co člověka baví a plnit lidem vše, co si přejí, to je sen snad každého majitele nebo spolumajitele firmy. Všechno má ale dvě strany a někdy se léta zaběhlý a fungující systém může stát nedostačujícím a je třeba udělat změnu, o to horší a složitější je to v případě, pokud vaše firma někoho dalšího zaměstnává a dává mu tak živobytí. Možná nejhorší variantou pro obě strany je v takovém případě výpověď. Ale to je samozřejmě až ten poslední krok.
Prvotním krokem by měla být změna, jak jinak, než k lepšímu. Docílit jí lze buď spojením s další firmou, nebo razantním krokem, který sebou ponese určitá negativa. Mlžit před vlastními zaměstnanci o tom, jak si společnost opravdu reálně stojí, není příliš šťastné řešení, lépe je jít s pravdou ven a nastínit jim další postup, který by všem zachránil práci.
Dost často se stává, že problém je ve špatné komunikaci, pokud už tedy nějaká je. Běžní zaměstnanci se tak mohou stavět ke změnám negativně, protože nedostali šanci, aby jim porozuměli, a navíc se k tomu připojí strach o to, že přijdou o své zaměstnání, nebo budou nuceni nedobrovolně přejít k jiné firmě. To vše je v rukou těch, kteří společnost vedou.
Změna je život, a to jak v osobní rovině, tak i v pracovní, s tím by měl každý počítat. Pokud je práce dost a je dostatek zákazníků, pak vše běží ve starých zaběhnutých kolejích, ale nic netrvá věčně a časem stejně dojde k tomu, že je vedení donuceno ke změnám, ať už co se týká jiných, modernějších technologií nebo spojením s někým dalším. Proto je dobré být připraven na jakoukoliv variantu a mít v záloze plán, díky kterému se pak nastalá situace daleko lépe zvládne, a to s minimálními obtížemi. Kontakt a komunikace mezi vedením a zaměstnanci, vzájemná důvěra a vysvětlení toho, co se děje, je více než podstatná. Jen tak mohou být všichni připraveni na to, co může dříve či později nastat.
